Jak postupují lidé zodpovědní za plánování po získání zkušeností s těžkostmi provozu uprostřed pandemie, aby zajistili, že současnými a budoucími nemocnicemi pandemie neotřesou?
Nemocnice zvažují, jaké renovace dnes mohou provést, aby se zvýšila bezpečnost pacientů a zaměstnanců.
Nemocnice a zdravotnická zařízení po celém světě už desetiletí bojují s infekcemi spojenými se zdravotní péčí v nemocnicích (HAI), které ohrožují personál i pacienty.
V období pandemie Covid-19 se však tato bitva rozhořela ještě intenzivněji a zdravotničtí pracovníci jí čelí v první linii. Odborníci od správců nemocnic a správců zařízení až po projektanty a architekty zvažují, jaké renovace dnes mohou provést, aby byli pacienti i zaměstnanci ve větším bezpečí, jaké chování podporovat a jak bude v budoucnu vypadat nemocnice schopná vypořádat se s pandemií.
„Víme jen to, že dojde ke změně,“ říká Suzanne MacCormick, vedoucí odboru globálního zdravotnictví v americké společnosti WSP zaměřené na poskytování stavebního poradenství. „Jedním z mnoha ponaučení z této krize je, že musíme klást maximální důraz na flexibilitu prostoru, která umožní optimální odolnost a připravenost čelit neznámému.“
Shromáždili jsme postřehy od několika odborníků na design a plánování z celého světa, abychom zjistili, jaké jsou jejich odpovědi na tyto složité otázky. Zde nabízíme přehled našich zjištění.
1. Flexibilní oddělení a čekárny
Architekti věří, že díky větší flexibilitě a možnosti přizpůsobovat oddělení podle potřeb budou nemocnice připraveny na neznámé (například při náhlém zvýšení počtu pacientů vyžadujících léčbu na JIP).
V článku pro Architectural Digest o tom, jak pandemie změní oblast výstavby, říká inženýr Craig Scully z Indie: „Z hlediska plánování se nabízí schopnost změnit běžný pokoj pacienta tak, aby byl flexibilnější například v možnosti zvýšení kapacity nebo snadného převedení na JIP.“
Někteří dokonce diskutují o úplném zrušení čekáren, aby nedocházelo k hromadění lidí a předešlo se možnému přenosu infekce, a vytváření takzvaných „čekacích zákoutí“ v areálu nemocnice.„Pacienti by mohli trávit čas jinde v budově – v knihovně nebo na přednášce – místo aby seděli na stejném patře s dalšími nemocnými,“ říká Lionel Ohayon z newyorského projekčního studia ICRAVE v časopise Architectural Digest.
Až 80 % nejčastějších onemocnění se přenáší dotykem, a proto se bezdotykové baterie stávají v nemocnicích standardem.
2. Důležitost hygieny rukou exponenciálně nabývá na významu
Mnozí z nás pravděpodobně zaznamenali, že WHO doporučuje „pečlivé mytí rukou“ – což zahrnuje používání vhodných přípravků na mytí rukou a postupů mytí spolu s odpovídajícím zaškolením zaměstnanců.
Odhaduje se, že až 80 % nejčastějších onemocnění se přenáší dotykem, přímým kontaktem z člověka na člověka nebo nepřímo dotknutím se stejných povrchů.
Z tohoto důvodu se automatická hands-free zařízení, jako jsou bezdotykové umyvadlové baterie, stávají standardním prvkem v pokojích pro pacienty, na veřejných toaletách i na JIP.
Ideální řešení pro boj s infekčními chorobami přenášenými dotekem představují konkrétně bezdotykové baterie s laminárním proudem vody vyrobené z korozivzdorné mosazi a určené pro zdravotnická zařízení. Vestavěná technologie Bluetooth usnadňuje nastavení pravidelného automatického proplachování, které může omezit šíření mikrobů stagnující vodou.
Studie zveřejněná v roce 2013 v časopise Canadian Journal of Microbiology prokazuje, že bezdotykové baterie jsou vhodnější pro zlepšení hygieny rukou. Výzkumníci zjistili, že na automatických bateriích se mikrobi vyskytovali v podstatně nižší míře než na ručně ovládaných bateriích.
3. Do centra pozornosti vstupují opatření a materiály,které snižují výskyt mikrobů
Měděné povrchy zabíjí až 100 % škodlivých mikrobů a již nyní se často používají v nemocnicích na JIP. Měď a její slitiny (mosazi, bronzy, měďnaté slitiny) jsou známé svou schopností omezovat výskyt široké škály mikroorganismů
Mnoho nemocnic navíc také přechází na baterie s laminárním proudem vody, o nichž je známo, že pomáhají omezovat šíření škodlivých mikrobů v aerosolovém spreji.
U laminárního proudění se odstraňují zařízení, která rozrušují proud vody (včetně provzdušňovačů) a mohou vytvářet infekční kapénky, které se šíří vzduchem a jsou vdechovány.
COVID-19 hluboce zasáhl do navrhování a provozu nemocnic. Změnilo se vše od způsobu přijímání pacientů a jejich blízkých přes budování a uspořádání oddělení až po typ použitých baterií a materiálů.
Ať už zahrnujete bezpečnostní opatření do projektu průběžně, nebo navrhujete nové zdravotnické zařízení, zvyšování odolnosti vůči pandemiím bude podstatným prvkem, který dlouho nepomine.